ČESKÝ JAZYK-5
16. 3. - 20. 3.
Český jazyk
(u stránky učebnice vždy uvedeny 2 možnosti - starší a novější verze učebnice)
- všechny zápisy jsou níže v tabulkách - nalepit, nebo přepsat a cvičení psát do školního sešitu
- opakování číslovky - pracovní sešit str. 43
- učebnice str. 84 (88) - časování sloves - pročíst a přepsat modrou tabulku
tvary oznamovacího způsobu - čas minulý, přítomný a budoucí
- čas přítomný - str. 84(88) - pročíst a nalepit zápis
- cvičení 1a - ústně, cvičení 3 písemně do sešitu, cvičení 4 - ústně
- čas budoucí - učebnice 86(90) - pročíst a nalepit zápis, cvičení 1 ústně, cvičení 3 písemně do sešitu
- čas minulý - učebnice str. 88(92) - pročíst a nalepit zápis, cvičení 2 - ústně, 4 - písemně
- pracovní sešit str. 26 - 28
tvary rozkazovacího způsobu
- učebnice str. 92(96) - pročíst a nalepit zápis, cvičení 1, 3 - ústně, 2 - písemně
- pracovní sešit str. 29
tvary podmiňovacího způsobu
- učebnice str. 93(97) - pročíst tabulku a nalepit zápis, cvičení 1, 3 - ústně, cvičení 2 - písemně
- pracovní sešit str. 30
str. 95(99), pracovní sešit str. 31 - 32b - opakování - vybrat cvičení podle potřeby
Český jazyk - zápisy
Čas přítomný - koncovky, kterými se odlišují slovesné tvary se nazývají osobní koncovky, například - cvičím, cvičíš, cvičí,.. V osobních koncovkách přítomného času se píše vždy -i/-í
Čas budoucí - budoucí čas lze vyjádřit dvěma způsoby: a) složeným tvarem slovesa - složený tvar se skládá z pomocného slovesa být a z infinitivu významového slovesa, například: budu mluvit, budou sedět, b) jednoduchým tvarem slovesa - například promluvím, poběžíš
Čas minulý - tvary času minulého jsou složeny z příčestí činného významového slovesa a z přítomného času pomocného slovesa být, například: četl jsem, ve 3. osobě se pomocné sloveso vynechává, například: on psal, oni šli
Tvary rozkazovacího způsobu - sloveso v rozkazovacím způsobu vyjadřuje děj, který má (nebo nemá) někdo uskutečnit. Je to rozkaz, zákaz nebo prosba.
Tvary rozkazovacího způsobu se tvoří ve 2. osobě čísla jednotného a v 1. a 2. osobě čísla množného, například: dělej, dělejme, dělejte. Tvary rozkazovacího způsobu vyjadřují osobu a číslo, ale nevyjadřují čas, ten neurčujeme.
Tvary podmiňovacího způsobu - sloveso v podmiňovacím způsobu vyjadřuje děj, který by se mohl uskutečnit. Tvary podmiňovacího způsobu jsou složené. Skládají se z příčestí činného a ze zvláštních tvarů: bych, bys, by, bychom, byste, by. Určujeme osobu, číslo a čas.